Zapomeňte na covidpas! Na obzoru jsou digitální měny Velkého bratra.

V předchozí úvaze jsem poukázal na technokratické pozadí nastoleného řešení údajné zdravotní krize. Z hlediska epidemiologického je samozřejmě nesmysl, aby byla proti přirozeně mutujícímu koronaviru očkována celá populace, navíc látkou, vyrobenou na původní variantu viru. Skutečný důvod plošné vakcinace proto hledejme jinde. Netriviální a hlavně přesvědčivé vysvětlení nabízí irská finanční analytička Melissa Ciummei, když stávající proticovidová represivní nařízení dala do souvislosti s plánovaným „velkým resetem“ v oblasti globálního finančnictví. Stávající systém fiat měn, působící trvalé navyšování nesplatitelných dluhů, se jeví jako již déle neudržitelný a tak centrální banky připravují, mimo pozornost covidem uhranuté veřejnosti, zbrusu nový režim. Takže pozor – klíčovým slovem příštích let v oblasti peněz nebude inflace, ale digitální měna centrální banky (CBDC). K jejímu zavedení je však nutné, aby všichni její uživatelé – což vzhledem k vysoce pravděpodobnému rušení hotovosti v blízké budoucnosti bude celá populace – měli digitální ID. A k přidělení digitálního ID je třeba chytrý mobil, sloužící jako tzv. covidový pas. Ciummei správně vysvětluje, že termín covidpas je zavádějící, neboť ve skutečnosti se jedná o datový nosič, umožňující k digitalizovaným informacím o počtu posilovacích dávek proti kdejakému viru přidávat i jiná osobní data, jakož i přístup k různým soukromým a veřejným službám. Občanku, řidičák, cestovní pas, očkovací průkaz či platební kartu budete moci hodit do koše, neboť na vše si v časech budoucích vystačíte se svým ajfounem. A protože pokrok do našich zaostalých postkomunistických poměrů vždy spolehlivě exportuje Evropská unie, můžeme se již od příštího roku těšit na tzv. Evropskou digitální peněženku. Komisařka Vestagerová pochopitelně ujišťuje, že její používání bude dobrovolné, realista si však okamžitě uvědomí, že o striktní dobrovolnosti se hovořilo i v souvislosti s vakcinací proti covidu…

Teprve až si všichni zvyknou na to, že po nošení náhubku, udržování rozestupů, pozdravování se lokty, neustálém testování, zda nevědomky neumíráme na poslední virový facelift a životu mezi checkpointy, snímajícími naše QR kódy, je znakem normality i plná digitalizace našich životů, přijdou ke slovy i digitální měny centrálních bank. Přípravy jsou v plném proudu: na svůj digitální dolar se mohou těšit v USA, na digitální euro pak budoucí poddaní eurozóny, z digitálního juanu se již radují někteří Číňané, Švýcaři svou digitální měnu chtějí spustit v lednu. V blízké budoucnosti se o totéž chtějí pokusit centrální banky v Kanadě, Indii, Tanzánii, Indonésii, Jamajce, Japonsku, Izraeli… Pokud jde o digitální českou korunu, tak na webu ČNB se můžeme dočíst mj. toto: „ČNB vždy prosazovala svoji technologickou neutralitu. Nemůže tedy nutit obyvatele do inovací, které nejsou vyvolány společenskou poptávkou. Covid-19 nám však ukázal, jak rychle dokáže obyvatelstvo změnit své návyky. Krize jsou obecně katalyzátorem, urychlovačem vývoje, který by jinak trval dlouhé roky. I když jsme v této oblasti na začátku, není vyloučeno, že digitální hotovost bude v nějaké podobě součástí budoucnosti rovněž české koruny.“

Jednu podstatnou výhodu CBDC osvětlil, možná trochu nechtěně a neohrabaně, generální manažer centrální banky centrálních bank, tedy Banky pro mezinárodní platby (BIS) v Basileji, Agustíno Carstens, když si v jedné z veřejně dostupných videokonferencí povzdychl, že centra finančního světa nemají plný přehled o tom, kdo je vlastníkem té které stodolarové bankovky a jak s ní nakládá. Tím prozradil jeden z hlavních důvodů pro zavedení CBDC – neprodyšný dohled nad všemi našimi finančními transakcemi. O tom, jakou podobu tato kontrola může mít, si povíme příště.