NSS opět o covidu lže, jako když tiskne

Včera jsem si na stránkách NSS přečetla zprávu, která čpěla sebechválou, bohužel zcela smyšlenou:

Na žádost Conseil d´État na semináři vystoupila i místopředsedkyně NSS Barbara Pořízková. Její příspěvek se týkal rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu během pandemie onemocnění covid-19. Evropským kolegům přiblížila unikátní postavení soudu, který již jeden rok přezkoumává drtivou většinu pandemickým opatření v prvním a posledním stupni. Vylíčila, že v souladu s tradicí soudu se agendou zabývá všech jejích deset senátů. Na základě nevšedního úsilí a nasazení soudců a dalších zaměstnanců soudu bylo možné, aby NSS i v této mimořádné situaci dokázal poskytovat ochranu právům jednotlivců a podnikatelů, a tím naplnil svou stěžejní úlohu. Jeho rozhodnutí byla nejen pečlivě a zevrubně odůvodněná, ale zároveň mimořádně rychlá. Průměrná délka řízení skončených v roce 2021 činila 42 dní, medián jen 35 dní. V květnu minulého roku dokonce NSS na základě návrhu, který byl podán v pondělí, zrušil část napadeného opatření již na jednání v pátek téhož týdne. Barbara Pořízková uzavřela, že soudci NSS dokázali tyto skutkově i právně složité, mimořádně závažné a veřejností pečlivě sledované případy řešit velmi kvalitně i bezprecedentně rychle. Zároveň však upozornila, že upřednostnění pandemické agendy bylo možné jen na úkor jiných věcí, o nichž soud rozhoduje. Soustředění se na jediný úzce vymezený okruh případů je tudíž udržitelné pouze krátkodobě.

Na co si soudci, krucipísek, hrají? Proč si dělají z lidí, kteří jim ze svých daní platí celkem slušné živobytí, blázny? Nevím, nechápu. Co naopak vím, je, že s tím, jak nefungují státní instituce, nemůžu já sama nic udělat, ale říkám si, že je třeba na tuto neblahou situaci alespoň stále dokola upozorňovat. Proč mne tedy výše uvedené tak rozhořčilo? První zásadní lež spočívá samozřejmě v tom, že NSS ani jednou za celou dobu "pandemie" neposkytl, stejně jako Ústavní soud opravdovou ochranu přirozeným právům člověka a občana. Naopak dovolil, aby se moc výkonná utrhla ze řetězu a dělala si, co je libo.

Druhou sprostou lží je, že soud rozhoduje rychle. Není to pravda. Kupř. moje žaloba z počátku listopadu doposud nebyla vyřešena. Jedna jiná (roušková) leží u NSS od jara 2021. Nejen že tedy není rozhodnuto v nějakých třiceti dnech, ale je dokonce překročena zákonem stanovená lhůta. Soudci ale k námitkám, že jde o průtahy, řekli, že když budou chtít, budou rozhodovat klidně až za dva roky a bude to úplně v pořádku a o žádné průtahy nejde. Ústavní soud je v tomto bizarním postoji, jak jinak, podržel.

Směšné od soudu je rovněž to, že prý není kvůli tolika a tolika pandemickým návrhům možno rozhodovat o jiných věcech Ani to není pravda. Na stránkách NSS dnes a denně přibývají spousty rozhodnutých necovidích věcí, těch pandemických je naprosté minimum. Vždyť se proti totalitě dohromady nepostavili ani žádní advokáti, tak kdo by ony návrhy asi tak sepisoval? Člověk si pak říká, jestli je horší toto sebelitování nebo ona sebechvála... každopádně ani jedno není slučitelné s důstojností soudců.

V žalobě, o které píšu výše (a o které soudci v zákonné lhůtě nerozhodli), s naštvaným tónem soudců vyčítám (celá žaloba ke stažení zde):

Jestli mají soudci dojem, že je k nim žalobkyně neuctivá, pak to není dojem. Žalobkyně skutečně viní jen a právě soudce NSS (a Ústavního soudu, ale k těm ztratila veškeré zbytky úcty už na jaře 2020, v NSS aspoň doufala, vzhledem k jeho reputaci) z toho, co se ve společnosti děje. Není vina exekutivy, že zkouší meze, kam až může jít. To je podstata vlády. Úkolem soudu je nabubřelou exekutivu praštit přes prsty. To ale NSS neudělal. Na jeho bedrech je veškerá odpovědnost za to, co se stalo dětem ve školách, za deprese osamělých lidí v domovech důchodců, zkrachovalé živnosti, smutek a žal lidí, kterým vláda zničila život, poškozené zdraví nebo smrt těch, kterým vláda kvůli svým šíleným opatřením zamezila v přístupu ke zdravotní péči, zničen budoucnost generace žalobkyně a generace jejích dětí a generací mladších… to všechno měly soudy zastavit. Neučinily tak. Škoda.

Já chápu, že se do takového rozhodování soudcům nechce. Nečekám nic jiného, než další vztyčený prostředník. Toho jsem se ostatně dočkala u desítek předchozích covidích návrhů. Nečekám už, že NSS bude mít odvahu hájit lidská práva, nečekám už, že existuje právní stát a že se člověk a občan domůže ústavním pořádkem zaručených svobod. Byla bych ale ráda, kdyby soudci aspoň tak praschsprostě nelhali. To vážně nemají žádné svědomí?