Co všechno stát může lidem provést ve válečném stavu?
Po hrůzách spojených s nouzovým stavem se člověk děsí představy, že by naše politiky krom oblékání se do kombinace modré a žluté taky napadlo vyhlásit válečný stav (nebo stav ohrožení, což je horší, než stav nouzový, ale méně příšerné než válka). V kombinaci s tím, že Ústavní soud zbaběle rozhodl, že v takových případech nepřísluší občanům se jakkoliv bránit u soudu proti zvůli moci výkonné, se můžeme už jen modlit (boha si zvolte dle preferencí), aby to vláda myslela s námi občany upřímně a chtěla pro nás skutečně jen to nejlepší, což už rozhodně nejsou žádné další podivné stavy. Protože se ale žádným lidem u moci nedá věřit nos mezi očima (navíc by vyhlášení další pohromy báječně odvedlo pozornost od toho, co se děje, ať už na poli postcovidové odpovědnosti za zničenou společnost či třeba ohledně tzv. povinné solidarity při péči o muslimské uprchlíky), a tak je dobře se podívat na to, co se podle stávající legislativy může ve válečném stavu nám obyčejným občanům všechno přihodit.
Ústava ČR
Podle čl. 43 odst. 1 Ústavy Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Podle čl. 39 odst. 3 platí, že k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.
Ústavní zákon o bezpečnosti č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR
Na Ústavu navazuje nám již z nouzového stavu známý ústavní zákon o bezpečnosti. Z jeho čl. 2 se dozvíme, že v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Posledně jmenovaný se vyhlašuje pro celé území státu. Jak vidíte, podmínky pro vyhlášení jsou naprosto vágní. Může k tomu dojít prostě kdykoliv, stejně jako tomu bylo u nouzového stavu, dle libosti vládnoucí garnitury. Dále zjišťujeme, že se po dobu válečného stavu nekonají volby (nejdéle 6 měsíců), zákony se mohou projednávat ve zkráceném řízení a prezident je nemůže vetovat. Další podrobnosti už v tomto zákoně nejsou, musíme nahlédnout do další normy.
Zákon o zajišťování obrany ČR
Při válečném stavu se zčásti uplatňuje krizový zákon, stejně jako v nouzovém stavu. Hlavním předpisem ale je zákon č. 222/1999 Sb., zajišťování obrany České republiky. Ve zkratce se dá říct, že stát může prakticky cokoliv. Jen namátkou zmiňme:
- nařízení pracovní povinnosti všem osobám (s tím je spojena povinnost podrobit se lékařské prohlídce, což taky nevěstí nic dobrého);
- může dojít na rekvírování nejrůznějších věcí (za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze výjimečně vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu);
- je povinná příprava občanů k obraně státu;
- je možné omezit základní lidská práva a svobody - podmínky už ale dobře známe, zákaz vycházení po 21. hodině večerní a vycházení z místa bydliště není nic nového;
- zakázány jsou samozřejmě demonstrace.
Kdyby vás třeba napadlo ve válce neuposlechnout pokyny shora, stát si svoje vydupe. Přestupky jsou v zákoně rovněž upraveny. Příkaldem za konání shromáždění zaplatíte až milion. Dobrý, ne?
Jak vidíte, to, co píšu v úvodu jest pravdou: modleme se teď, aby se státy nezachovaly stejně podle jako u covidí báchorky. Naděje umírá poslední, i když je v tomto případě velice chabá, neboť věřit vládě může jen skutečný idiot. No a abych nezapomněla, hlavní teď je, tvářit se dojatě, zodpovědně a soucitně, dát si vlaječku na FB profil, popř. ušít modrožlutou roušku se srdíčkem, čímž zabijete dvě mouchy jednou ranou, a navíc doopravdy, ale doopravdy hrozně pomáháte těm, které aktuálně ničí "pánové nahoře". Ale ne abyste pochybovali a třeba nakonec přemýšleli nad tím, co zlého může ještě stát občanům nejen ve válečném stavu provést.