Medicína a spiritualita – velikonoční úvaha

Medicína a spiritualita – velikonoční úvaha

Milí čtenáři, přemýšlel jsem, na jakou strunu naladit svůj nedělní (tentokrát výjimečně sobotní) blog v době svátků jara.

Velikonoce jsou největší křesťanské svátky a já jsem lékař odchovaný naším tupě materialistickým a navíc bohužel ještě dávným socialistickým školstvím (i když jsem v průběhu posledních deseti let trošku přičichl k různým podobám celostní a alternativní medicíny a můj dřívější ateismus se změnil v „něcismus“).

I napadlo mě: dá se skloubit vědecká medicína se spiritualitou? Trošku jsem zapátral a zjistil, že dá. Dovolím si uvést pár příkladů. Jako vždy uvedu i odkazy na příslušné studie.

Spiritualita a srdeční selhání

Malá studie z roku 2017 ukázala, že duchovní strategie pomáhá pacientům efektivně se vyrovnat se srdečním selháním. Pacienti se učí používat náboženské přesvědčení a víru, aby přijali realitu nemoci a svůj stav zvládali s trpělivostí, tolerancí a klidnou a sebevědomou nadějí na lepší budoucnost.
Novější studie z dubna 2022 říká, že u kardiaků se často doporučuje paliativní péče, a spiritualita je její hlavní doménou. Spiritualita slouží u pacientů se srdečním selháním ke zlepšení výsledků léčby i kvality života. (Informace o této studii na serveru Pozitivní zprávy byla pro mě jednou z inspirací pro dnešní blog - díky).

Spiritualita a cukrovka u mladých

Mladí dospělí s diabetem definovali spiritualitu jako smysl pro kontakt s vnitřním já, smysl života a spojení s lidmi, přírodou a vyšší bytostí. Spiritualita je pro mladé dospělé s diabetem důležitá a pomáhá jim zvládat stresové situace

Spiritualita a rakovina prsu

Duchovní víra může pomoci pacientům s rakovinou zotavit se. Tato zjištění naznačují, že zdravotníci by si měli být vědomi role, kterou hraje náboženství a spiritualita při vyrovnávání se s rakovinou prsu u žen. Krásné je, že i ateisté mají naději – pokud se mohou opřít o někoho blízkého (a nemusí jít o Boha, může jít o životního partnera), jejich šance na uzdravení a delší život je větší. To prokázala velká studie na 734889 onkologických nemocných.

Modlitba a rakovina

Podle získaných výsledků této studie mohou pacienti s rakovinou překonat svou nemoc modlitbou a mohou také zvítězit nad rakovinou prostřednictvím sebevědomí a ovládat ji, tím, že získají více znalostí o své nemoci a budou mít větší naději na svou budoucnost. Ženy, které se modlily, byly schopny najít pozitivnější příspěvky ze své zkušenosti s rakovinou než ženy, které se nemodlily. Je evidentní, že náboženství je pro většinu těchto pacientek s rakovinou prsu nesmírně důležitým zdrojem a vnitřní náboženská orientace jim pomáhá se s rakovinou prsu vyrovnat.

Vzdálená přímluvná modlitba

Tady vás jako lékař poněkud zklamu. Účastníci s rakovinou byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Skupina, přijímající vzdálenou přímluvnou modlitbu, vykazovala pouze malá zlepšení v duchovní pohodě. Vzdálené přímluvné modlitby byly zkoumány i metaanalýzou a došlo se k závěru, že nelze nalézt žádné rozpoznatelné účinky. To píšu jako lékař. Jako „něcista“ bych podotkl, že lidé, kteří znají podrobněji život a činnost Bruno Gröninga, mají diametrálně odlišné zkušenosti teoretické i praktické, jež bohužel nejsou podloženy vědeckými výzkumy natož metaanalýzami. Jde „pouze“ o velký soubor zdokumentovaných případů.

Závěr

Nevymyslel bych to lépe, proto opět volně cituji z jedné studie: Rostoucí množství výzkumů ukazuje souvislosti mezi náboženstvím, spiritualitou a duševním i fyzickým zdravím. Zjištění jsou zvláště silná u pacientů s těžkými nebo chronickými nemocemi, kteří procházejí stresovými psychologickými a sociálními změnami nebo existenčními problémy.
Náboženské přesvědčení ovšem ovlivňuje i rozhodnutí o léčbě, jako je použití chemoterapie a jiných život zachraňujících léčebných postupů, a někdy proto může být v rozporu s lékařskou péčí. Spiritualita je tak pro mnohé lékaře nepohodlná. Lékaři nejsou v tomto směru školeni, obávají se trávit více času s pacienty a překračovat případné etické hranice.
I když jsou tyto obavy oprávněné, lze je řešit rozumným způsobem. Vyslyšení „duchovní anamnézy“, podpora pacientova přesvědčení a snaha o naplňování duchovních potřeb jsou témata, která by měla patřit k základním lékařským znalostem. Snad se toho jednou dočkáme.

Přeji všem, věřícím i nevěřícím, klidné a pohodové svátky. VČ.