Pohledem studenta: O modlitbě

Blogosféra

Pavel Štěpánek

Tento nedělní text bude krátký, patetický, ale upřímný. Věřím tomu, že mezi nebem a zemí existují komunikační kanály. Možná nefungují každému, nevím, já jsem byl ovšem několikrát svědkem toho, že tyto kanály existují.

Občas se sám sebe ptám, když jemně pochybuji o tom, zda modlitby vůbec mohou účinkovat: „Je-li svět deterministický, na kterých úrovních Bůh působí, aby jeho běh ovlivnil? Ve které části měřítka?“

Stejně tak se lze ovšem ptát: „Je svět skutečně deterministický?“ Existují přeci kvantové jevy, které vůbec nevykazují známky deterministického chování. Dále je popisován tak zvaný deterministický chaos, ve kterém důsledky, na rozdíl od kvantových jevů, jednoduše mají své matematicky definované příčiny. V případě „deterministického“ chaosu ovšem též nejsme reálně schopni chování systémů efektivně předpovídat. Dlužno dodat, že chaotických systémů, s nimiž máme dennodenní bezprostřední zkušenost, existuje celá řada. Dobrým příkladem je například atmosféra, předpovídaní počasí.

Vraťme se ovšem zpět k modlitbě. Pokud se modlíme, a na světě se modlí mnoho lidí, která z protichůdných přání Bůh vyslyší? Jsou upřednostňována podobná přání věřících, která synergicky působí stejným účinkem? Nevíme. „Proste, a bude vám dáno, tlučte, a bude vám otevřeno.“ Vyplývá mi z toho: „Čím silnější pole, tím vyšší pravděpodobnost účinku.“

Osobně si vůbec deterministickou povahou světa nejsem jist, dlužno dodat, jsem za to vděčný. Toužím žít ve světě, ve kterém je prostor pro tajemství. Několikrát v mém mladém životě nastaly momenty, jejichž povahu si neumím vysvětlit jinak, než jako zásah vyšší moci; kdy se modlitby mnoha lidí potkaly a ovlivnily běh událostí ve smyslu společného záměru, ve směru vektoru, který byl dílčími modlitbami, intencemi a přáními postupně vytyčen. Jistě, existují kauzální zákonitosti, proto nacházíme a popisujeme přírodní zákony. Znamená to ovšem automaticky, že mezi událostmi nemohou existovat i jiné formy vztahů? Carl Gustav Jung například popisoval synchronicitu, stav, kdy se různé, vzájemně propojené věci, vynořují ve stejné době.

Slavný kvantový fyzik a mystik Ervin Schrödinger ve své knize "What is life?" dochází k této tezi: "Naše těla jsou jistě řízena fyzikálními zákony, zároveň jsme to ale my, kdo ovlivňuje pohyb atomů." Není to snad tak? Nejsou naše těla a objekty, se kterými zacházíme, uváděna do pohybu na základě myšlenky? Americký filosof a přítel beatníků Alan Watts by možná tuto věc zarámoval takto: "What you do is what the whole universe is doing at the place called here and now."

Nejsem si stoprocentně jist tímto východním pohledem na svět, nicméně věřím, že svět lze změnit pouhou myšlenkou. Modlitba existuje a jejím prostřednictvím lze dělat svět lepším. Věřím ve svět, jehož podobu můžeme utvářet, a to nejen činy v situacích, které máme pod kontrolou, ale též modlitbami v situacích, které pod kontrolou tak úplně nemáme.