Kiev nebo Kyiv? Lingvistický bolehlav anglofonního světa

Blogosféra

Štěpán Krejčí

Spousta z nás anglicky mluvících se v poslední době stále více setkává s problémem transkripce a výslovnosti ukrajinských názvů v angličtině. Mysleme si o tom, co chceme, ale faktem zůstává, že až donedávna byla pro anglofonní svět prostředkem získávání informací o Ukrajině výhradně ruština. Svědčí o tom i anglický název ukrajinského hlavního města, které bylo po generace známé jako Kiev, což je přepis z ruštiny. Právě ukrajinština se ale (jak tomu tak při různých národních obrozeních bývá) stala symbolem národní jednoty a prostředkem boje proti ruské rozpínavosti. Já nemám potřebné znalosti, abych se tu mohl rozepisovat o tom, jak tento boj vypadá a vypadal na území Ukrajiny. S Putinovou invazí se ale ukrajinské problémy staly celosvětovými a ten lingvistický není výjimkou. Protože angličtina je soudobá lingua franca, je právě na její mluvčí vyvíjen ze strany ukrajinských a proukrajinských politiků a aktivistů největší tlak, aby se název ukrajinské metropole přeučili. Jenže to není tak jednoduché. „Ruská” varianta Kiev, která výslovností zhruba odpovídá českému Kyjev, je pro rodilého anglického mluvčího poměrně snadná. První slabika je stejná jako například první slabika ve slově kilo a druhá zhruba stejná jako ve jméně Everest. Ukrajinská varianta už ale působí větší problémy. Z ukrajinské cyrilice se název města přepisuje jako Kyiv. Tento přepis oficiálně podporuje i kampaň ukrajinské vlády s názvem Kyiv not Kiev. Název je odvozen z ukrajinského Київ, ale reálně neodpovídá anglickému systému samohlásek a jejich zapisování. Kdybychom měli ukrajinskou ortografii převést do češtiny, dostaneme pravděpodobně formu Kyjiv. Ukrajinský symbol ї totiž zastupuje dvojhlásku /ji/. Tomu ale neodpovídá latinský symbol i, který v angličtině (stejně jako v češtině) zastupuje pouze samohlásku, nikoliv dvojhlásku. Anglický mluvčí tedy nemá podle čeho rozpoznat, že by měl vyslovit /ji/ a ne pouze /i/. Toto by se dalo vyřešit přidáním ještě jednoho písmene, které by zastupovalo hlásku /j/, tedy první část oné dvojhlásky /ji/. Zde by byly dvě možnosti — j nebo y. Vzhledem k tomu, že j v angličtině často reprezentuje zvuk, který najdeme například ve slově jam, a který se do češtiny dostal jako džem, není pro tento účel zcela vhodné. Zbývá tedy y, které hlásku /j/ často zastupuje ve slovech jako toy (hračka). Výsledkem by v tomto případě bylo: Kyyiv. To také není zcela ideální. Y totiž naráží na další problém ukrajinské transkripce v angličtině, a to sice, že ukrajinština stále zvukově rozlišuje mezi „měkkým” i a hláskou и, kterou v transkripci zastupuje ypsilon. Zatímco v češtině fonetický rozdíl mezi měkkým a tvrdým i/y téměř vymizel a grafická rozdílnost je jeho (téměř) jedinou památkou, ukrajinština zvukový rozdíl mezi i a и zachovává a ono „tvrdší” и se vždy do latinky přepisuje jako y. Ačkoliv v angličtině y sice může zastupovat hlásku /i/, děje se tak pouze ojediněle a většinou ve slovech, která přišla z řečtiny přes latinu, například myth (mýtus). Daleko častější realizací je pro písmeno y buďto již zmíněné /j/ nebo dvojhláska /aj/ jako v předložce by. Mnoho mluvčích má tedy tendenci vyslovovat transkripci Kyiv jednoslabičně jako /kjiv/, což je paradoxní vzhledem k tomu, že právě ono /j/ bychom potřebovali do výslovnosti dostat při zachování prvního /i/. Nabízí se tedy možnost Kiyiv, která ovšem nereflektuje tradiční přepisování ukrajinské cyrilice do latinky, či již zmíněný Kyyiv. Ta dvě y jsou sice poněkud ošklivá, nicméně například i příjmení současného ukrajinského prezidenta, které řeší podobný problém, se do angličtiny přepisuje jako Zelenskyy, takže precedent by tu byl.
Nicméně se zdá, že v současnosti nemají ukrajinisté v anglofonním světě ambice naučit své spoluobčany výslovnost ukrajinského и. Místo toho se klade důraz na to, aby druhá slabika byla vyslovována jako /iv/, nikoliv /ev/. V tomto pohledu je Kyiv zase o něco lepší než Kiev, jelikož /i/ má v anglických nepřízvučných slabikách větší zastoupení než /e/. Zároveň ale více svádí k tomu, udělat ze dvou slabik jednu a vyslovovat /kjiv/. Prostě je to celé takové zamotané a čeština může být ráda, že Kyjev zatím nikomu nevadí.