Kdo jsou doopravdy klimatičtí aktivisté (znám je jako svý boty)

Občas s chutí čtu web D-Fens. Ne že bych hltala každý článek, to ne, ale tu a tam něco zajímavého mezi mnoha texty najdu. Dnes se ke mně, shodou okolností, vždyť je Den Země a Google, chudáček, dokonce obětoval svoje logo, aby nás upozornil na příšerné dopady změny klimatu, dostal poslední text samotného D-Fense. Je o Extinction Rebellion a lidech z NGO vůbec. Jak mám autora ráda, tak musím říct, že naprosto, ale naprosto podcenil přípravu a text je z hlediska popisu „nepřítele“ značně odfláknutý. Přitom pochopit nepřítele by mělo být hlavní snahou každého, kdo chce jakkoliv okopávat systému kotníky. Vím, že pochopit svět NGO není snadné, proto zdarma a bez touhy po slávě či zisku nabízím krátkou exkurzi do environmentálního podsvětí, jehož jsem byla bezmála 15 let součástí.

D-Fens ve svém textu zjednodušuje osoby aktivistů na jakési zhýčkané haranty, když píše:

Nezbývá než se otázat, kdo vypustil ven tak naivní a agresivní mladé lidi. Kdo to byl? My. Prodávali jsme harantům mobilitu a komfort moc levně, takže nabyli dojmu, že nemají žádnou cenu. Cesta do školy? Není problém, přijede auto od firmy Mamataxi. Odjezd ze školy: Fotrtaxi.

Toto smýšlení o klimaaktivistech je naprosto mimózní, to vám jako bývalá environmentální aktivistka říkám. Ti, kdo si lehají na silnice nebo poskakují po ulicích Prahy či Brna, to jsou možná děcka s mlíkem na bradě, připouštím. Jsou to ale naprosto, naprosto nezajímaví pěšáci v této globální válce o rozdělení klimatické moci nad lidmi. Jsou absolutně nedůležití a není třeba jim věnovat žádnou pozornost. Ti, kdo na české scéně drží opratě, žádné děti nejsou. Mnozí jsou mými vrstevníky (v prosinci 2021 jsem oslavila čtyřicítku) a řada z nich je dokonce starší než já. Tito vůdci a organizátoři nejezdili do školy autem, kupř. moje rodina si až v roce 1997 koupila Felicii Kombi, do té doby jsme jezdili Škodou 105, která vařila v každém větším kopci. Do školy jsem jezdila „školním autobusem“ a s sebou jsem vodívala mladší ségru. Neměla jsem, stejně jako řada těch důležitých klimaaktivistů žádné zhýrale bohaté dětství, dokonce jsem nikdy nedostala ani pravou barbínu. Kolo jsem měla až do patnácti s přehazovačkou na štangli a s dynamem. To, které jsem dostala později na Vánoce, to mám dodnes. Ne, klimaaktivisti, ti opravdoví, nejsou zhýčkaní.

Když jsme si tedy řekli, že ti, kdo vedou klimatické žaloby se státem a ti, kdo od státu a jiných institucí dostávají peníze na nejrůznější klimatické projekty a ti, kdo jsou doopravdy potenciálně schopni napomáhat snahám o omezení našich svobod a o uvržení lidstva do nedostatku, nejsou žádná batolata, můžeme jít dál. D-Fens by rád znal profil oněch aktivistů. Je poměrně snadné jejich profese dohledat – jsou to advokáti, učitelé na vysokých školách, IT specialisté nebo jiní fundovaní a vystudovaní odborníci a skutečně ně jen z fakult sociálních studií. Také toto zjednodušení je směšné a jen ukazuje, jak málo nepřítele známe.

Nejlepším příkladem českého klimaaktivistického spolku je Klimatická koalice. V ní jsou sdruženy prakticky všechny české environmentální nevládky. Zaměřme se na Frank Bold, který je ze všech klimasubjektů asi nejzajímavější. Proč, to si hned vysvětlíme.

Frank Bold, ten náš odvážný a smělý bojovník, má totiž mnoho nejrůznějších tváří. Stačí nahlédnout do obchodního rejstříku. Krom vlastních dílčích součástí FB konsorcia je s Frank Bold personálně propojena kupř. Rekonstrukce státu. Rekonstrukce kupř. zpracovala doporučení pro přípravu zákona proti dezinformacím nebo se silně angažovala ve věci Pandemického zákona. Samé lepší, že?

Současně nahlédnutím do registru smluv zjistíte, že např. (a nejen) Frank Bold Advokáti získává finanční prostředky i od České republiky skrze práci např. pro ministerstvo životního prostředí. Frank Bold Society má samozřejmě rozsáhlé grantové financování.

Dárci Frank Bold Society kupř. jsou:

Skrze web nevládní organizace pak Frank Bold Advokáti přímo inzerují své placené služby:

Frank Bodl Advokáti jsou také autory tzv. klimatické žaloby. Jestli nevíte, o co jde, doporučuju vám, abyste se na celou věc podrobněji podívali. Nic dobrého klimatická žaloba pro občany ČR totiž neznamená – jen další silné a šílené restrikce, omezování svobody a chudobu. Poškozené a ohrožené a znečištěné životní prostředí, které je naším opravdovým problémem, ale neřeší ani omylem.

Na webu Klimatické žaloby se uvádí:

Když vyhrajeme, může soud státu uložit, aby:

1. se zdržel kroků, kterými evidentně ohrozí splnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu (např. udělováním emisních výjimek největším producentům CO₂),
2. Politiku ochrany klimatu a další koncepční dokumenty uvedl do souladu se závazky České republiky,
3. svůj závazek dle Pařížské dohody upravil způsobem, který zamezí nebezpečné změně klimatu,
4. své nástroje ochrany klimatu (např. dotační programy) uvedl do souladu se svými koncepčními dokumenty nebo aby posílil adaptační opatření,
5. obětem změny klimatu (např. zemědělcům) byl přiznán nárok na nápravu a pomoc při zavádění potřebných opatření.

Skutečným cílem je dosáhnout toho, co se podařilo v blouznivém Německu:

Německo se stejně jako další státy Evropské unie zavázalo snížit do roku 2030 emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Zákon o ochraně klimatu schválený německým parlamentem v roce 2019 stanovil pro dané období konkrétní cíle pro jednotlivé sektory, jako je bydlení či doprava, nikoliv však pro dosažení dlouhodobého cíle vytvořit do roku 2050 klimaticky neutrální hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů. Soud proto uložil zákonodárcům, aby v novele zákona do konce příštího roku jasněji definovali prostředky, jakými chtějí dosáhnout klimatických cílů po roce 2030. (Zdroj: ČT)

Frank Bold jsou jedni z řady významných hráčů na poli klimatického aktivismu. Jak vidíte, opravdu, ale opravdu to nejsou žádné Gretou zmagořené děti, které roupy neví coby. Kdepak. Je to mnohem komplexnější problém, než kdyby šlo vážně o nějakou víru v záchranu planety skrze šlapání na kole. Česká odnož CO2 aktivismu je navíc jen taková zanedbatelná a ne příliš významná část celé globální pro svobodu a dokonce pro samotné přežití mimořádně nebezpečné klimatické hry.

Pro příště doporučuju D-Fensovi a dalším, kteří o rebelech proti vyhynutí a dalších píší, aby si skutečně o svých protivnících něco nastudovali. Nebo se zeptejte mě, ráda se o své letité znalosti nevládkového prostředí podělím, protože právě klimaaktivisti byli důvodem, proč jsem se ochraně přírody, ačkoliv pro mne znamená tolik, přestala věnovat. Nedokázala jsem ty jejich nechutné názory na svobodu prostě snést a mám na ně opravdickou pifku. Jistě navíc víte, že odpadlíci od pravé víry bývají ti nejsilnější kritikové.

Já sama se soukromě bavím jedním: dnes mi přišlo vyjádření ministerstva životního prostředí k mojí klimaticko-respirátorové žalobě. Urputně už mnoho měsíců (sama) bojuju za to, aby konečně ty nechutné plastové pandemické věci přestaly znečišťovat naše životní prostředí. Nedokážu pochopit, proč tuto žalobu nepodali mistři z české větve Extinction Rebellion. Respirátory přece silně poškozují klima (produkce CO2 při jejich výrobě, přepravě a likvidaci je příšerná)! Ale ne – nepodali. Vypadá to spíš, že je doopravdy životní prostředí na rozdíl ode mne nezajímá. Jinak by na svých přitroublých akcích nemohli respirátory plné mikroplastů vůbec nosit!