V jakém dresu válčí Sberbank?

Blogosféra

Michal Semín

Místní Sberbank, jejíž státní matka přebývá v Moskvě, je na lopatkách a spolu s ní i ti, kteří si u ní uložili větší obnos, než sto tisíc euro. Patrně neodvratný osud, uvážíme-li odstřižení ruského bankovního sektoru od mezinárodního platebního styku SWIFT. Když se však prokousáváme dnešním (dez)informačním polem dál, než jsou titulky a perexy, pak máme šanci se dopátrat vcelku překvapivého faktu – Sberbank, této největší a nejvlivnější ruské bance, se „matka všech sankcí“ nakonec vyhnula. Jak je to možné? A proč válečnicky naladěný mediální mainstream tuto skutečnost tak okatě přehlíží?

Možnou odpověď lze hledat ve vazbě Sberbank na Světového ekonomické fórum (WEF) architekta Velkého resetu Klause Schwaba. Banka, v jejímž čele stojí již pěknou řádku let Putinův blízký společník Herman Gref, je od roku 2008 strategickým partnerem WEF. Samotný Gref byl v roce 2009 přijat za člena International Business Council WEF, aby se dva roky na to stal člen nejužšího vedení této vlivné, globalismus prosazující organizace. K WEF pojí Sberbank ještě jedno pouto: Pod společnou záštitou uspořádaly několik cvičení, simulujících kybernetický útok, vedoucí k ochromení základní infrastruktury státu. Úvodní projev na Cyber Polygon měl v roce 2020 dokonce samotný ruský premiér Michail Mišustin. Máme tomu tedy rozumět tak, že se svět pod taktovkou ruské státní banky učí, jak čelit útokům ruských hackerů?

Budete-li hledat důkaz mých tvrzení na webu WEF, nepochodíte – všechny články, prokazující vazbu největší ruské (státní!) banky na projekt Velkého resetu, jsou již pár dní nedostupné.

Pardon ohledně vyřazení ze SWIFTu může souviset i s tím, že se Sberbank zapojil do financování vývoje a výroby ruské vakcíny proti C-19 Sputnik V. Tím to však nekončí – prostřednictvím svého fondu zainvestoval i v konkurenční AstraZenece (jedna z jejích farmafabrik je právě v Rusku). Pod vedením Hermana Grefa se Sberbank proměnil během posledních let v jakýsi ruský Amazon, nazvaný Sber, v rámci něhož je bankovnictví jen jednou z řady služeb, které společnost nabízí. Mohutně investuje i do vývoje technologií biometrické identity, díky které je dnes každý ruský žáček, při nástupu do školy, digitálně podchycen. Pak ovšem nepřekvapí ani to, že se tato obří korporace podílela na zavádění segregačních QR kódů v Rusku v rámci současnou válkou pozastaveného pandemického cvičení. Možná se však za ruské oligarchy přimluvili oligarchové američtí, neboť Sberbank připravuje na trh ve spolupráci s JPMorgan digitální měnu Sbercoin...

Z výše uvedených faktů proto rozhodně nelze vyvodit, že by nejvlivnější ruská státní banka měla chuť na válku se svými siamskými bratry. Což platí i v opačném gardu. Jakou roli tedy v současném geopolitickém konfliktu vlastně hraje? A proč má zastání u obou válčících stran? Nevím, jestli mne soudruh generální prokurátor Stříž nezažaluje za příliš smělé narušování oficiálního narativu, ale co když to není Putin, kdo stojí na samotném vrcholu ruské pyramidy moci, ale někdo úplně jiný?