Mírový plán z Fatimy

Blogosféra

Michal Semín

Česká mediální scéna dnes přežvýkává jediné téma – vlakový výlet českého premiéra do údajně Rusy obklíčeného Kyjeva. Být nadaným spisovatelem, už sedám k psacímu stroji a píši první stránky politicky angažovaného románu. A přemluvím Hřebejka, ať pak z něj udělá srdceryvný biják. Churchill hadr. Naštěstí psát neumím.

Umím ale číst, a tak jsem si všiml jedné důležité zprávy, která se do lokálního válečného zpravodajství nevešla. Není divu, její obsah je pro zdejší žurnalisty hotovou španělskou vesnicí. Či – abych byl přesnější – vesnicí portugalskou. Říká si Fatima a v roce 1917, kdy se stala středem světového dění, o ní věděl jen málokdo. Tehdy se tu třem malým nevzdělaným pasáčkům zjevila Panna Maria a předala jejich prostřednictvím celému světu poselství, zasahující svým obsahem a významem až do dnešních dnů. Těmto dětem mimo jiné oznámila, že pokud papež nezasvětí Rusko jejímu Neposkvrněnému Srdci, stane se tato země, v níž se jen několik měsíců poté ujmou vlády bolševici, metlou pro celý svět. A tak se i stalo. Marxismus-leninismus, se svým materialismem a ateismem, dobyl ve 20. století značnou část světa, aby ve chvíli, kdy se Rusko své bolševické minulosti začalo konečně zbavovat, převzal štafetu pokroku liberálně demokratický Západ. Ostatně co jsou genderová ideologie, multikulturalismus či postmoderní relativismus jiného, než myšlenkové plody komunismu?

Jak toto všechno souvisí s onou přehlíženou zprávou? Papež František 15. března oznámil, že na svátek Zvěstování Páně, tj. 25. března, zasvětí – na základě výzvy ukrajinských biskupů – Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. No a co, řekne si agnostik. To pak všichni složí zbraně a bratrsky se obejmou? Tak jednoduché to asi nebude, nebylo by to však poprvé, co i do morku kostí přesvědčení bezvěrci museli v souvislosti se zjevením ve Fatimě uznat, že byli svědky přirozeně nevysvětlitelných jevů. Patrně nejznámější je tzv. sluneční zázrak, kdy se 13. října 1917 řítilo na desítky tisíc lidí, obklopujících malé vizionáře při jejich mystickém setkání s onou krásně oděnou ženou, slunce. Rozbahněná pole, na nichž stáli, byla během okamžiku suchá a jejich oděvy, vystavené několikahodinovému dešti, jakbysmet. O věrohodnosti mariánského zjevení svědčí také to, že „ta krásná Paní“ ve svém poselství předpověděla budoucí události – zvolení papeže Pia XI., ukončení první světové války či dobu vzniku ještě ničivější války o dvacet let později. Tragických událostí minulého století jsme však mohli být ušetřeni, kdyby některý z papežů učinil to, k čemu byl nebesy vyzván – k veřejnému a slavnostnímu zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a to spolu s biskupy celého světa. Všem dosavadním pokusům (Pius XII., Pavel VI., Jan Pavel II.) něco podstatného chybělo – buď nebylo v zásvětném aktu výslovně uvedeno Rusko, nebo k němu nebyli přizváni ostatní biskupové. Přes nesporné dílčí plody, které tyto konsekrace přinesly, na ten hlavní – „Rusko se obrátí a ve světě zavládne doba míru“ – ještě stále čekáme.

Bude vůle Panny Marie konečně vyslyšena papežem Františkem? Lze o tom vážně pochybovat, už i proto, že ve zprávě Svatého stolce chybí výzva biskupům, aby se k úkonu zasvěcení připojili. Také nevíme, jak bude obřad vypadat a jaká slova František zvolí. Nezapomínejme ani na to, že je ze všech papežů moderní éry ten poslední, od kterého bychom zasvěcení Ruska, jakož ostatně vše, co má zřetelně katolický podtext, očekávali. Vždyť je to on, kdo jako výrazně progresivisticky laděný prelát vyvádí již devátým rokem svěřené stádce z úrodných pastvin víry na vyprahlou poušť revolučních pochybností a zmatku.

A je také otázka, zda i v případě plného zasvěcení Ruska by nebyla překážkou k naplnění všech zaslíbení duchovní spoušť, díky níž se  do nové a tentokrát nikoli Ruskem exportované totality v posledních letech z vlastní vůle šineme.

Přesto je papežova mírová iniciativa nesmírně důležitá. Připomíná nám totiž, že na uspokojivá a hlavně dlouhodobá řešení některých vážných krizí – osobních i společenských – pouhé přirozené prostředky nikdy stačit nemohou. Existují totiž i jiné zbraně než ty, jež roznášejí smrt. Dokud je však nezačneme používat, bude té nesmyslně prolévané lidské krve jen stále přibývat.

P.S. Z dopisu apoštolského nuncia v USA předsedovi tamní biskupské konference, datovaného 17. 3., vyplývá, že se papež František v příštích dnech obrátí na všechny biskupy s výzvou, aby se k aktu zasvěcení připojili. Pokud se tak opravdu stane, pak pravděpodobnost, že výzva Panny Marie bude po mnoha desítkách let konečně vyslyšena, násobně roste. Oremus...