NENÍ PRAVDA, že je pravice fascinována Putinem...

Blogosféra

Kateřina Míkovcová

... jak ve svém článku ze 4.3. 2022 uvádí pan Ondřej Šmigol.

Na úvod považuji za nutné konstatovat, aby nedošlo k neporozumění, že válku dne 24.2. 2022 zahájilo Rusko pod vedením prezidenta Putina. Jedná se z jeho strany o agresi vůči Ukrajině, o agresi, kterou je nutné tvrdě odsoudit.

Pravicově smýšlejícího člověka definuji jako někoho, kdo má v popředí svých hodnot svobodu a odpovědnost, kdo má důvěru v moudrost jednotlivce koncentrovanou v podobě tradic, kdo chová elementární respekt k druhému i zcela názorově odlišnému člověku. V ostatních lidech – jakkoli názorově odlišných – hledá inspiraci pro sebe, vidí v nich partnery pro názorově pestrou, někdy až vášnivou – diskusi, které se nebojí, vítá ji. Diskusi považuje za klíčovou pro tříbení si svých postojů a argumentů a hledání možných a mnohdy nutných kompromisů. Nehledá příčiny svých problémů vně sebe, ale začíná právě u sebe. Každá strana má své zájmy, důvody, které má lépe či hůře definované. Nesnaží se primárně najít nepřítele vůči kterému je třeba se ohradit, ale ví, že s druhou stranou musí – často i velmi komplikovaně – najít nějaké řešení. Pravicově smýšlející člověk nemá ze své podstaty snahu svět MĚNIT, ale VYJEDNÁVAT s lidmi. Toto spojuji s dospělým respektujícím ale sebevědomým chováním člověka.

Levicově smýšlející člověk i současný západní progresivista (možná je to již totožné) tento přístup dle mého názoru nesdílí a ani nechápe. Z principu druhého člověka podceňuje a nevěří, že se o sebe postará sám. Těmi, kteří s jeho myšlenkami a názory nesouhlasí, opovrhuje. Diskuse je možná pouze nekonfrontační, při které tito lidé spíše klidně, bez emocí prezentují své názory okruhu stejně smýšlejících. Není akceptovatelné argumentačně se pohádat, jakékoli zvýšení hlasu je "pod jejich úrovní". Když jim dojdou argumenty, začnou s moralizováním nebo nejsou ochotni se dále bavit. Nejedná se tedy v jejich případě o pravou diskusi a obohacující střet různých argumentů a názorů, ale o jednostranné sdělování jejich pravd. Svět (a ostatní lidi) se snaží změnit ku obrazu svému – samozřejmě lepšímu – i když s touto změnou druhá strana nesouhlasí.

Když pravicově smýšlející člověk nesouhlasí s jednotným a jedině správným, v tuto chvíli „mainstreamovým“ pohledem na určitou záležitost (např. s rolí Putina i jiných státníků v celé rusko-ukrajinské otázce), pak je přirozeně levicově a progresivisticky smýšlejícími lidmi považován za slabocha (protože má respekt), za zrádce (protože při hledání řešení začíná u sebe a pokračuje hledáním kompromisu v komplexním a složitém problému různých zájmů, pocitů, apod.), za hloupého (protože nepřistoupí na černo-bílý pohled, že Putin je odjakživa arciďábel) a za někoho, kdo tedy musí být tím „zlem“ fascinován (protože hledá inspiraci pro to, aby lépe věci porozuměl a mohl případně lépe najít vhodné přístupy k budoucímu reálnému spolužití).

Převažující západní levicovost a progresivismus naopak představují z mého pohledu nedospělý arogantní černo-bílý a tedy omezený pohled na svět se snahou jej ZA KAŽDOU CENU ZMĚNIT.

NE, pravice není podle mne fascinována Putinem. Pravice je nešťastná z toho, jaké destrukční levicově-progresivistické síly postupně ovládly Západ, jak Západ v době, kdy bylo ještě možné Ukrajině pomoci, příliš nepomohl a na Ukrajince se díval skrz prsty a jak nyní často až infantilně a pokrytecky "srdcem" (samozřejmě nemyslím rozsáhlé humanitární akce) podporuje válkou zmítanou zemi.

Teď už bohužel probíhá pouze hnusná bezskrupulózní válka. Válka, kterou je nutné jako řešení tvrdě odsoudit a současně všemožně hledat cesty k jejímu ukončení a budoucímu racionálnímu a všestranně prospěšnému soužití.

Následné hledání hlubších příčin jejího vzniku s přesahem do budoucího politického směřování bude vyžadovat kus odvahy a pokory, čehož jsou z podstaty věci spíše schopni ti pravicově smýšlející lidé. Nebo se pletu?