Tomio Okamura zasloužil se o stát

Některé situace nevymyslíte. Třeba takový pandemický zákon. I s podporou dnešní vlády jej schválila Babišova vláda a zřejmě všichni schvalující měli tehdy nějaké jasnozřivé vidění a platnost zákona je do konce letošního února. Asi si říkali, březen, to už je skoro jaro, virus to zabalí.

Slušný odhad, chce se zvolat, protože skutečně krásně koreluje s tím, jak se vyvíjí strašlivá rýma nazývaná omikron, na kterou jsme všichni pozitivní a málokdo si jí všimne. Dost možná že sama Matka Příroda si řekla – aha, tak v Čechách mají pandu do konce února, tak jim přesně tak načasuji omikron, aby už ji nemuseli prodlužovat. Budu na ně konečně hodná, osm let s Babišem a já jim k tomu přibalila covid, to jsem trochu přehnala.

A do třetice všeho dobrého – vzpamatovávají se nám i některá média. Třeba taková CNN Prima si do debaty Hvězdy pandemie (příště Česko hledá pandemickou superstar nebo Když pandemické hvězdy tančí) pozvala nejen provařené tváře pánů Prymuly nebo Kubka, ale světe div se, zúčastnili se i lidé jako Šinkora, Pollert nebo Pirk. To by se ve veřejnoprávním médiu samozřejmě stát nemohlo, taková ztráta kontroly, už by někdo letěl. A když se v rámci této debaty zeptali plebsu na ulicích, co by tak chtěl vědět, otázka byla jediná – kdy to skončí? Na to světe div se i hardliner Prymula, že by rozvolnil.

To už opravdu nevypadá jako souhra náhod. Vše směřuje k tomu, že od března jsme v normálu. Zákon, rýma i odborníci, vše načasováno stejně plus mínus na začátek března. Člověka při pohledu na situaci v nemocnicích sice napadá, proč ne hned, ale dejme tomu březen. Jenže to neznáte český establishment. Ten potřebuje novou stříkačku, jak říká pan Fiala, i když nehoří, a i když ji vlastně má kdykoliv po ruce v podobě nouzového stavu, což je stříkačka, že by nám ji svatý Florián záviděl. Jenže tu prý nechceme používat, potřebujeme novou, lepší.

Přisadil si samozřejmě i pan Válek: „Potřebujeme novelizovaný, platný a hlavně kvalitní pandemický zákon. Jinak padnou opatření brzdící pandemii včetně kompenzačních programů.“ Nevím. Co třeba nechat padnout pandemický zákon včetně kompenzací a dát lidem možnost prostě normálně fungovat, to vás nenapadlo, pane Válku? Asi ne. Občan bez kompenzací, to je noční můra úředníka. Vláda tu je přeci od toho, aby kompenzovala, přerozdělovala, zkrátka aby nenechala občana vydechnout.

Takže už asi týden sledujeme vládní taškařici v podobě snahy protlačit sněmovnou prodloužení pandemického zákona. Ještě než se odjela radit do Bruselu jako jezdívali karlínští kluci do Moskvy, vyhlásila Pekarová-Adamová stav legislativní nouze. Po vyvěšení vlajky EU hned po své instalaci do funkce předsedkyně sněmovny je to její další výrazný počin. Takže tu máme návrh zákona, který je nejen zbytečný a drakonický, ale ještě se ho pokusíme protlačit na sílu. Kdyby do toho nezačal házet vidle Okamura, dost možná projde schválení jeho prodloužení hladce, bez debaty, jak se na pokrokovou společnost sluší. A pak stačí, aby Číňané zase trochu experimentovali, vlastně pardon, oprava, uletí jim nějaký další netopýr, začnou nám všem pípat karanténní esemesky a máme znovu zábavu na další dva roky dopředu.

A aby toho nebylo málo, před sněmovnou se začínají pravidelně objevovat šibenice a politikům se to nelíbí. Mělo by se to stíhat. Co se raději zamyslet nad tím, proč tam ty šibenice jsou? Jestli to náhodou totiž není tím, že tu máme už druhý establishment, který namísto aby povolil ventil papiňáku, raději jeho víko zatíží cihlou?

Spolu s kapitánem Jackem Sparrowem se mi chce zvolat: „Jestli jste čekal, až přijde správná chvíle, pane Fialo, tak to byla tahle!”