Ombudsman: Ukrajincům vše, Syřanům ani ťuk – to je cajk

Tři přístupy ČR k cizím státním příslušníkům:

Vietnamec:

Žadatel o státní občanství je totiž povinen respektovat právní řád hostitelského státu a plnit povinnosti, které z něj plynou. Veřejné zdravotní pojištění je v ČR založeno na solidárním systému, který je financován průběžně z odvodů jednotlivých pojištěnců. Včasné a řádné odvádění pojistného je tak jedním z nezbytných předpokladů pro řádné fungování tohoto systému a případná pochybení při úhradě pojistného tento systém ohrožují. Stěžovatelovy opožděné platby pojistného proto nelze považovat za bezvýznamné opomenutí. Ministerstvo pak splnění této podmínky neprominulo, i když stěžovatel dlužné pojistné nakonec uhradil. Stěžovatel totiž pojistné neplatil dlouhodobě, a to i v době řízení o udělení státního občanství. Ministerstvo proto nabylo pochybnosti, zda by stěžovatel v budoucnu plnil své povinnosti. Podle NSS je i tento závěr ministerstva dostatečně zdůvodněn konkrétními okolnostmi případu. Zároveň se opírá o smysl a účel nesplněné podmínky pro udělení státního občanství – tedy vyloučit z možnosti nabýt státní občanství ČR ty žadatele, kteří při dosavadním pobytu v ČR porušují právní předpisy podobně jako stěžovatel. Hrozí totiž nebezpečí, že by tito žadatelé porušovali své právní povinnosti i nadále jako občané ČR. (Zdroj: NSS)

Syřan:

Hlídka dodávku zastavila u obce Loděnice na Berounsku. „Uvnitř bylo deset dospělých a jedno dítě,“ zmínila mluvčí s tím, že se mělo jednat o lidi z Afghánistánu a Sýrie. Policie se případem dále zabývá, stejně jako okolnostmi pohybu a pobytu zadržených v Česku. (Zdroj: Novinky)

Ukrajinec:

Pro správní soudy se válka na Ukrajině stala notorietou. U žadatelů o azyl bez azylových důvodů začaly uplatňovat pravidlo nevracení non-refoulement. Dříve zamítnuté žádosti kvůli odporu k ukrajinské armádě, chudobě a poměrům v zemi vrací soudy k řízení ministerstvu vnitra. (Zdroj: Česká justice)

Tak válka na Ukrajině se pro soudy stala notorietou. Hmmm… Notorietou byl pro soudce taky covid a pandemie vůbec. Celé dva roky nemusela vláda prokázat vůbec nic, stačilo jen dojemně kňourat a mohla občany omezovat, jak bylo libo. Tak by ale přístup ke spravedlnosti vypadat neměl…kdykoliv se cokoliv stane pro lidi v taláru notorietou, je zaděláno na obrovský problém.

Před časem jsem napsala výzvu hejtmanů, poslancům, senátorům, ombudsmanovi a některým nevládkám, na které si ze své mnohaleté NGO kariéry pamatuju a které se zabývají lidskými právy, aby se zasadili o okamžitou pomoc Syřanům, jejichž země je rovněž stižena (mnohaletým!) tvrdým konfliktem. Trpí ženy, děti, starci a vůbec všichni, kdo v Sýrii buď zůstali, nebo kdo přebývají v nehumánních podmínkách uprchlických táborů třeba v Turecku.

Odpovědí mi bylo v převážné míře mlčení. Jen velmi málo oslovených projevilo soucit (jedna odpověď mne dokonce i potěšila, citlivá a přitom rozumná). Můžete mi tedy prosím vysvětlit, jak to ČR vlastně s pomocí lidem v nouzi myslí? Nezavání to trochu diskriminací, jestliže se pro Ukrajince míníme rozkrájet a pro Syřany nehneme prstem a ještě se po vzoru našeho největšího bojovníka Petra Fialy nad těmito lidmi ošklíbáme, protože nejsou pro naši pomoc dost dobří? Kdo přesně určuje, že tu smějí přebývat Romové s maďarským pasem anebo mladí Ukrajinci, ale Syřané ne? Kdo rozdělil uprchlíky na ty, kterým bylo dovoleno se ihned bez kontroly pohybovat po ČR, přivézt si psy, získat bydlení, dávat děti do školy a obdržet v podstatě hned postavení jako mají Češi v přístupu kupř. ke zdravotní péči? Kdo si přisvojil pravomoc rozdělovat lidi na ty lepší a na ty druhé? Právo a hodnoty to nebudou.

Zcela absurdní v této souvislosti je, co mi sdělil na základě výše zmíněné výzvy veřejný ochránce práv:

Odlišné postavení ukrajinských občanů na území České republiky oproti jiným žadatelům či držitelům mezinárodní ochrany je dáno kombinací právních faktorů a politických rozhodnutí. Standardně se postavení žadatelů o mezinárodní ochranu či držitelů jedné z forem mezinárodní ochrany (tj. azyl nebo doplňková ochrana) řídí zákonem o azylu a relevantními unijními předpisy. S každým žadatelem o mezinárodní ochranu je tak vedeno individuální správní řízení, jehož cílem je zjistit, zda daný cizinec splňuje podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany. Situace ukrajinských občanů ovlivněných ozbrojeným konfliktem na Ukrajině je odlišná, neboť směrem k této skupině aktivovala Evropská unie institut tzv. dočasné ochrany. Dočasnou ochranu aktivovala Evropská rada v souladu s příslušnou směrnicí a na návrh Evropské komise prováděcím rozhodnutím. Účelem tohoto institutu je umožnit členským státům urychleně a flexibilně reagovat na velké množství osob, které se z důvodu vážného ohrožení života či zdraví nemohou vrátit do země svého původu. S osobami, které naplňují podmínky pro udělení dočasné ochrany, není vedeno individuální správní řízení a celý proces je tak výrazně urychlen. Česká republika, s cílem reagovat na významné množství ukrajinských příchozích, rovněž přijala soubor různých zákonů (tzv. Lex Ukrajina),který mj. upravuje například přístup těchto osob ke vzdělávání, na pracovní trh a ke zdravotním či sociálním službám. Směrem k syrským uprchlíkům institut dočasné ochrany na úrovni Evropské unie aktivován nebyl.

Hmmm… když se do Evropy snažili před krutostí války uprchnout Syřané, Petr Fiala, ten náš kyjevský hrdina, třeba říkal: „Dívat se, jak se sem valí uprchlíci, které si potom nějak přerozdělujeme, žádná cesta není. Je třeba najít společný postup a velmi důsledně bránit hranici. Musí ale následovat práce s tranzitními zeměmi, je třeba posílit návratovou politiku, změnit sociální výhody a zvýšit tlak na integraci, aby imigrace nebyla tak atraktivní.“

Právně zábavná je tato úvaha ombudsmana:

Pokud se týká Vámi namítané diskriminace a nerovného zacházení, ani v tomto případě se nejedná o otázku, kterou bych se mohl zabývat. Coby ochránce se mohu zabývat případy diskriminace z důvodů, které vypočítává antidiskriminační zákon – jedná se o rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru, světový názor a státní příslušnost některé ze zemí Evropské unie. Zákonný úkol ochránce zabývat se diskriminací z důvodu státní příslušnosti plyne z právních předpisů Evropské unie a vztahuje se proto skutečně pouze na diskriminaci státních příslušníků států Evropské unie, nikoli třetích států. Antidiskriminační zákon se nadto nevztahuje na stanovení podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky. O případné diskriminaci by tak bylo možné uvažovat pouze v kontextu porušení obecného principu rovnosti zakotveného Listinou základních práv a svobod. Vzhledem tomu, že situace nově příchozích z Ukrajiny je upravena zákony (výše zmiňovaný soubor zákonů Lex Ukrajina), je k posouzení souladnosti této právní úpravy s Listinou základních práv a svobod povolán Ústavní soud.

Vida, vida. Je to tak, jak jsem si myslela: každý Syřan, který má tak právě akorát toho, že se s ním zachází jak s hadrem na podlahu, zatímco jiným migrantům je umožněno prakticky vše, ví, na koho se obrátit, a to se počítá.